Noční kojení

  Noční kojení a buzení dětí je často hodně žhavé téma pro většinu kojících maminek. I my se Štěpánkem s tím máme bohaté zkušenosti a nejsme zdaleka ještě u konce.

Když se Štěpán narodil, vydržel spát po uložení celých 5-6 hodin v kuse. Já se vždy vzbudila těsně před Štěpánkem, takže nemusel ani začít plakat aby dostal to co chtěl. Napojení funguje opravdu dobře, na 100 %.

V jeho 2 měsích věku nastal zlom a Štěpa se začal zničeho nic budit po 2 hodinách. Byla jsem z toho nešťastná, hledala různé informace proč to tak je a těšila se na první kaše aby se „zaplácl“. Už je to dávno přes půl roku, v různých vlnách nahoru a dolů. Prošli jsme si i buzením po 15 minutách, kdy jsem už opravdu odmítla vyhovět jeho požadavkům a jen jsme se ho snažili utišit hlazením a tulením. Ale v poslední době kdy jsem to přestala řešit a beru to jako fakt, se to trošku zlepšilo pokud netrápí Štěpánka zrovna prdíky nebo zoubky a já se i lépe vyspím.

A teď se s Vámi podělím o to proč to tak je a jaké vlastně má noční kojení výhody, za předpokladu, že má maminka dítě u sebe v posteli nebo alespoň hned na dosah.

Po porodu je časté kojení, tedy i noční,  první krok k úspěšnému kojení do budoucna a k podpoře laktace. V noci mezi 1  a 6 hodinou jsou hladiny prolaktinu nejvyšší (Sears, 2001) takže se výborně podporuje tvorba mléka. Permanentní a nebo časté sání po porodu zajistí dostatečný přísun důležitého kolostra (obsahuje hodně bílkovin a protilátek) a děloha se také rychleji zavinuje. Odent (1989) říká, že se obecně podceňuje jak důležitost kolostra tak i jeho množství které miminko vypije.

 Pravidelným nočním kojením se také předchází retenci mléka a tedy se tím přispívá i  k lepšímu spánku. Každá asi zná jak nalitá prsa bolí a už se modlí aby se brouček probudil a trošku mamince ulevil. Odsávání mléka odsávačkou není zrovna na místě, protože množství mléka se řídí poptávkou a nabídkou.  Tudíž čím více se odsává, tím více se tvoří. Naplněná prsa také nastartují proces zpomalování laktace, takže se snáze vytvoří rovnováha nabídky a poptávky. Odsávačku tedy použít jen opravdu v akutním případě.

Co se týče kojení a spaní, existují návrhy, že receptory dopaminu v mozku zprostředkovávají spánek a také, že dopamin muže hrát roli v uvolňování oxytocinu (kojící hormon). To by vysvětlovalo proč většina maminek po porodu uvádí, že se jim během kojení chce spát. Toto tedy v noci umožní rychle opět usnout. V mateřském mléce také byly objeveny chemické látky podobné látkám používaných v sedativech. To zajišťuje uspání miminka během kojení.

Kojení v noci v rozespalosti může být příjemnější a méně stresující než denní kojení, zvláště pro nervózní maminky. Jak všechny víme, k úspěšnému kojení je třeba pohoda, klid a intimita, což je v  noci většinou zajištěno. Dost často tak také miminka skončí u maminky v posteli, která tak v polospánku poslechne svou intuici.

Pravidelný přísun mléka také zajišťuje pěkné přibývání miminka, tudíž se nemusí řešit s pediatry „dokrmování“ z důvodu malého váhového přírůstku.Zajímavé je, že množství tuku v mléce je tím vyšší, čím jsou  intervaly mezi kojením kratší. Miminko tak dostává tučnější mléko a tedy i více kalorií.

U novorozeňátek, kojení podle jejich potřeby a tedy i v noci navazuje na jejich výživu z bříška, kde také měla neomezený přísun „potravy“.

U větších miminek (u nás od cca 4-5. měsíc), které se začínají velmi zajímat o okolní svět a moc je přes den nezajímá mlíčko (alespoň my jsme takové období měli), noční kojení opět zajišťuje dostatečný přísun mléka, který může být přes den snížen. Podporuje se tak tedy i laktace, která by se mohla v důsledku toho snížit. Ale hlavně v noci je KLID a miminko nic neruší.

Miminko, které je kojené podle jeho potřeby, má obdivuhodnou schopnost poznat kolik mléka potřebuje k růstu. Maminky zase reagují tím, že tvoří mléko, které miminko aktuálně potřebuje. Časové plány kojení bohužel tento jemný systém narušují. Mají mimo jiné vliv jak na růst miminka, tak i na tvorbu mléka tudíž se opravdu může stát, že maminka nebude mít dostatek mléka pro své dítě.

Dále funguje kojení v noci pro miminko jako ubezpečení, že maminka nikam neodešla, zajišťuje mu nezbytný kontakt. Miminka kojená podle potřeby a často i v noci nemají většinou potřebu sát nějaké náhražky jako dudlíky či palce.

Časté noční kojení většinou oddálí u ženy příchod menstruace až za 1. rok dítěte (Jackson, 2003). Nelze ale spoléhat na absenci menstruace jako na antikoncepci. Naopak, maminkám, které kojí podle striktních časových schémat naskočí perioda většinou velmi brzy.

Noční kojení umožňuje přírodě mít věci pod kontrolou. Během 1. roku, miminka vypijí v noci zhruba stejné množství mléka bez ohledu na jejich věk. Když se začnou zavádět příkrmy, denní kojení se omezuje, ale množství a frekvence nočního kojení zůstává stejná, což u nás opravdu tak je. Kašičky na noc neměly žádný vliv na frekvenci nočního kojení. Opět to je za předpokladu, že je dítě v posteli s matkou a má možnost pít podle jeho potřeby.

Na závěr  lze jen dodat takové malé uklidnění. Deborah Jackson ve své knize Three in a bed říká, že u dítěte které je kojené může maminka předpokládat, že se bude dožadovat kojení v noci mezi 2-4 hodinami, zrovna tak jako přes den. Na rozdíl od dítěte které nikdy nepoznalo stálý komfort a které může být vytrénováno na spaní celou noc v samostatné postýlce. Takže se zdá, že je to úplně normální, jen my to moc řešíme. Já si jen můžu přát aby to u nás bylo po těch 4 hodinách a nebude nám nic chybět. :)

Autor: Katka V.