Principy Kontaktního Rodičovství

1)      Příprava na těhotenství, porod a důraz na vytvoření vazby mezi matkou a dítětem

Důležitá je vědomá příprava na těhotenství a porod. Zjistěte si, jaké jsou možnosti ve zdravotních a porodních zařízení a informujte se o rutinní péči o novorozence. Hodiny a dny po narození jsou velmi citlivé období. Trávení společného času po porodu a v následném období podporuje sžití přirozeného kontaktního chování kojence a intuitivních vzorců chování matky. Pro úspěšné vytvoření vazby mezi matkou a dítětem je nejdůležitější kontakt právě v prvních 6 týdnech po narození.

2)      Kojení (krmení s láskou a respektem)

Kojení je nejlepší způsob jak poznat své dítě. Pro úspěšné kojení je důležité reagovat na podněty miminka, což je první krok k budování vztahu plného důvěry. Mateřské hormony (oxytocin a prolaktin) podporují intuitivní chování matky, umožňují matce více se napojit na své dítě a vycítit jeho potřeby.

Důvěřujte svému dítěti a krmte podle jeho potřeby. Nabízejte mu zdravá jídla a učte ho zdravé stravovací návyky.

3)      Citlivé reagování na potřeby dítěte, důvěra v pláč dítěte

Pláč je způsob komunikace miminka. Je to velmi cenný signál, který zajišťuje jeho přežití. Miminka pláčí proto, aby s námi komunikovala a ne manipulovala. Čím citlivěji budete reagovat na pláč svého dítěte, tím více se naučí věřit ve své rodiče a ve své schopnosti komunikace. Budujte tedy základy dětské důvěry a empatie již od počátku. Nemůžete předpokládat, že se miminka dokáží sama uklidnit. Potřebují klidné, milující a empatické rodiče, kteří jim pomohou naučit se zvládat své emoce.

4)      Fyzický kontakt s dítětem, nošení dětí

Potřeba miminka po fyzickém kontaktu, citu, bezpečí, stimulaci a pohybu je naplněna právě dotekem (kontakt při kojení, koupely, masáži). Chování a nošení dětí v šátku nebo nosítku naplňuje tuto potřebu „za pochodu“. Nošené děti méně naříkají a pláčí a jsou více ve stavu tiché bdělosti (Hunziger (1986, 1998)),  což je stav ve kterém se nejvíce učí o svém prostředí. Pokud své miminko nosíte, stává se z Vás také citlivější rodič. Blízkost vašeho dítěte Vám umožňuje ho lépe poznat. Miminko je uspokojováno a učí se důvěřovat své pečující osobě. Také se z pozice náruče dospělého při práci hodně učí o prostředí, ve kterém žije. Mazlení, objímání, škrábaní zad, masáže a fyzické hry pomáhají naplňovat tuto potřebu u starších dětí.

5)  Společné spaní

Nelze říci, že existuje jediné správné místo, kde by všechny děti měly spát. Kdekoliv se všichni členové rodiny dobře vyspí, je to správné uspořádání pro tu individuální rodinu.

Miminka a děti ale mají své potřeby i v noci zrovna tak, jako přes den. Počínaje hladem, osamocením, strachem a konče pocitem horka nebo zimy. Spoléhají na své rodiče, že je ukonejší a pomohou jim usměrnit tyto intenzivní pocity.Většina dětí tedy spí nejlépe v blízkosti svých rodičů. Různé techniky založené na principu „učení spaní“ samostatně mohou mít škodlivé následky projevující se na fyzickém a psychickém vývoji dítěte. Společné spaní tedy zmírňuje noční separační úzkost, noční děsy a pomáhá dětem pochopit, že spánek je příjemný a bezpečný stav. Pro matku je také pohodlnější mít miminko po ruce na noční kojení, které má pro miminko, ač se to nezdá, mnoho výhod.

6) Pozitivní disciplína

Pozitivní disciplína pomáhá dítěti rozvíjet svědomí, které je řízeno jeho vlastní vnitřní disciplínou a soucitem s ostatními. Disciplína, která je empatická, milující a respektující posiluje vazbu mezi rodičem a dítětem. Raději než reagovat na určité konečné chování, se snažte přijít na potřeby vedoucí k tomuto chování. To co dospělí často považují za zlobení, má většinou odstranitelný důvod. Komunikujte a tvořte řešení společně tak, aby byla zachována důstojnost jak rodiče, tak i dítěte. 

7) Vyrovnaný osobní a rodinný život

Je jednodušší být emocionálně vnímavý pokud se cítíte vyrovnaně. Dávejte si realistické cíle, upřednostňujte osoby před věcmi a nebojte se říci „ne“. Rozpoznejte individuální potřeby v rodině, naplňujte je tak, jak je to možné, aniž byste dělali kompromisy týkající se vašeho fyzického a emocionálního zdraví. Buďte kreativní, užívejte si rodičovství ale udělejte si čas i na sebe.

Na závěr lze ještě dodat : Dávejte si pozor na „trenéry dětí“!

"Jakmile máte jednou dítě, stáváte se většinou terčem dobře míněných, ale separačních rad typu „ Nech ji/ho vyřvat!“, „ Udělej ji/mu pořádný režim!“, „ Nechovej ji/ho hned jak zakňourá, rozmazlíš ji/ho!“. Tento způsob výchovy je založen na mylné domněnce, že miminka pláčou proto, aby s námi manipulovala a ne komunikovala a že tento nepohodlný zvyk (pláč) se musí zlomit, aby miminka lépe pasovala do dospělého světa." (Sears, 2001)  „Trénovaní dětí“ dovedené do extrému má za následek ztrátu důvěry dítěte ve vlastní schopnost vysílat signály, ale také rodič ztrácí důvěru ve svoji schopnost reagovat na tyto signály vysílané svým dítětem. Mezi rodiči a miminky se tedy vytváří propast, přesný opak kontaktního rodičovství. Kontaktní rodičovství naopak buduje šestý smysl. Nakonec budete mít tolik sebedůvěry ve svůj způsob výchovy, že budete schopni odolat všem „dětským trenérům“.

 Autor: Katka V.

^{Použitá literatura:}

^{Sears, W., Sears, M. : The Attachment parenting book  Little, Brown and Company, 2001}

^{www.attachmentparenting.org}