Babyvak vs šátek

 Pokud čekáte miminko, nebo už doma máte svého drobečka a řešíte, jaké „nosítko“ by pro něj bylo ideální, nabízím pro inspiraci vlastní zkušenost s babyvakem a šátkem na nošení dětí. Nejdříve jsme koupili babyvak, a to z prostého důvodu: babyvak je prostě jen jeden. Existuje v základní a ve vylepšené podobě. V ostatních nosítkách jsme se při výběru ztráceli. Jsou vhodná ze zdravotního hlediska? Jakou váhu, případně jak staré miminko unesou? Jaký materiál? Jakou velikost? Jakého výrobce? Na jak dlouho nám vydrží?

Babyvak nás vypekl ovšem hned na začátku. Nelze mít na sobě zároveň zavěšený babyvak a k tomu volné ruce. Vždy je potřeba alespoň jednou rukou miminko přidržovat, bohužel i při chůzi. Shýbání se pro spadlé věci není tak úplně jednoduché. Pokud tedy chcete mít miminko při sobě a neomezovat se příliš v pohybu, není babyvak ideálním řešením. Běžné domácí cesty od ledničky, ke sporáku, k pračce... dovede babyvak úspěšně zkomplikovat, obzvláště v případech, kdy je potřeba sem či onam něco donést, odnést a přinést. Nabízí se námitka: „když to nejde doma, tak proč ne venku“, ale i zde narazíte na nepraktičnost, a to v podobě oblékání ven; zejména pokud je potomek narozen v zimě. Babyvak pod bundu schováte opravdu velmi obtížně a nechat drobečka mrznout ovázaného přes vlastní zimní bundu dokáží jen otrlejší povahy. Přínosem je polstrování a nastavitelná délka, které by měly nošení „pokladu“ usnadnit, ale ať jsem se snažila sebevíc, po deseti minutách mi tuhly krční svaly. Tím, že se babyvak dává pouze přes jedno rameno, nemůže být váha miminka rozložena na obě ramena. Miminka váží rychle přes pět kilo, zkuste si věšet kolem krku pětikilové závaží a zjistíte, jak velcí kamarádi s babyvakem budete dříve, než ho zakoupíte. Samozřejmě, děťátko může v babyvaku sedět na nosičově boku, ne ovšem to děťátko, které ještě ani samo neudrží hlavičku, a ani poté ruce volné mít nebudete.

Na radu kamarádky, která mě přesvědčila, že nic není ztraceno, jsem cca v 7 měsících věku mého dítka koupila šátek. Původně se mi šátkové maminky nelíbily, nechtěla jsem být z těch „co nemají na kočárek“, být venku za exota. Už bylo dost exhibice s babyvakem! Obecně se doporučuje nosit miminko v šátku od narození, pokud jste to ovšem stejně jako já nezvládly, nezoufejte, se šátkem se skamarádíte docela jednoduše. S úvazem vám pomůže buď doručená brožurka, kterou k novému šátku dostanete, nebo internet, kam stačí zadat kouzelné slovíčko „úvaz“. S výběrem šátku je to horší, uznávám. Existuje jich prostě mnoho, liší se způsobem tkaní látky, gramáží příze, délkou, apod. Buďte trpělivé a pátrejte, ptejte se na doporučení na internetových diskuzích, vyplatí se to. Miminka jsou v šátku rády, lehce se schovají pod bundu. Správně uvázaný šátek nemusíte přidržovat, ruce jsou volné, můžete si pohodlně zavázat tkaničky i doběhnout kamsi. Nebojte se, že upadnete, vždyť kolikrát jste v těhotenství upadly? Miminko na těle je naprosto přirozené. Často zmiňovaným pozitivem je správná a přirozená poloha dětského tělíčka pro jeho růst a fakt, že miminko cítí tlukot vašeho srdce a ví, že je v bezpečí. Mně se nejvíc na šátku líbí, že máme čumáčky u sebe, že se na sebe usmíváme, mazlíme se nosánkama, koukáme na sebe, děláme koniny, hopsáme, a je to vážně psina. Váha se příjemně rozloží a pokud jste se správně uvázaly, nikde vás nic netlačí, a to ani když je miminko skutečně malé, nebo když už je to větší cupitálek s unavenýma nožičkama. Šátek to vyhrál na celé čáře. Díky variabilitě úvazů s vámi poroste a odnosí vaše miminko „z porodnice až do školky“. A to stojí za to!

Autor: Sylvie.cz